Tátologie
Stála v knihovně v regále a smála se na mne! Měla zajímavý název. Tak jsem si ji půjčil.
Kniha Pavle Brycze jménem Tátologie aneb rady pro začínající tatínky, kteří nechtějí brzy skončit.
Možná dumáte, co se skrývá za tímto zvláštním názvem. Pojednání o výchově? O otcích? Kniha veselá nebo spíše vzdělávací? Román nebo povídky? Zamyšlení? Já byl také zvědav, a tak jsem ji začal číst hned ten den, co jsem si ji donesl domů.
Během četby jsem zjistil, že kromě románu tam najdeme všechno z toho, co mne v první chvíli napadlo. Kniha má totiž dvě části. První část je spíše k zamyšlení a pobavení, neboť je to sbírka fejetonů. Druhá část obsahuje povídky a příběhy, které se různým způsobem dotýkají tématu otcovství.
Ale začněme od začátku, od první části. Po úvodní básni autor pokládá otázku „Jak být dobrým tátou?“ A jakožto otec tří synů před nás předkládá desatero. Nikoli desatero přikázání, ale desatero rad. Rad, které provokují, ale zároveň skrývají moudrost. Hned první rada „Buďte nezodpovědní“ vzbuzuje pochyby, ale i zájem. Jak nezodpovědní?
Pavel Brycz radí toto: „Abyste vůbec měli koho vychovávat, je třeba kašlat na zodpovědnost. Pokud budete racionálně rozvažovat, zdali je vhodná finanční situace na dítě, vhodný čas nepřijde nikdy. Proto odhoďte zábrany, zbavte se kondomů, přestaňte kontrolovat neplodné dny své lásky a nešmírujte, jestli poctivě ďobe pilulky. Jednejte pudově, protože jedině tak jednají praví samci!“
Druhá rada „Spěte v práci“ poukazuje na to, že pokud se zařídíme podle rady první, náš život se radikálně změní. Autor si nebere servítky, a tak ve svých fejetonech popisuje spoustu situací, se kterými se nastávající nebo již existující táta setká.
A tak jsem s úsměvem na rtech četl (a porovnával autorovy rady se svou zkušeností) o těhotenství, o tom, kterak vytroubit do světa, že ses stal otcem. Také o tom, jak vychovávat děti, vstávat v noci, jak se popasovat se svátky, výlety, Valentýnem, pubertou i tchýní. Kniha humorně poodkrývá úskalí pobytu v přírodě, sportování i soužití více generací.
Pokud fejetony budeme číst pořádně, určitě se staneme dobrými otci.
To byl vtip, ale fejetony čtenáře jak pobaví, tak nutí přemýšlet o různých věcech, které přinášejí do života děti. A pokud nezůstaneme jen u přemýšlení, určitě se jako otci posuneme vpřed. Mimochodem, to asi neplatí pro čtenářky, ale s tím se nedá nic dělat 🙂
Druhá část s názvem „Tati, vypravuj…“ obsahuje 17 povídek plných příběhů autora, ať již skutečných nebo smyšlených. Povídek, které autor vyprávěl svým klukům. Povídek, které s humorem popisují všemožné situace, do kterých se otcové mohou dostat, byť do mnoha z nich by se dostat raději ani nechtěli.
Kniha má 140 stran a obsahuje spoustu doprovodných fotografií, často z archívu samotného autora. Knihu doporučuje Liga otevřených mužů.
Autor získal za tuto knihu na Mezinárodním knižním festivalu Svět knihy 2012 Literární cenu Arnošta Lustiga. Kromě této knihy napsal pořádnou hromádku dalších.
Podtrženo, sečteno. Kniha mne velmi pobavila a mohu ji doporučit všem tátům i netátům. Autor napsal i druhý díl s podtitulem „aneb nefňukejte a pochlapte se“ a už se těším, až otevřu také jeho stránky.
