Přerostlý salát
Trifidi! To byla první věc, která mne napadla, když jsem vešel na zahrádku.
Záhon, kde byly ještě před pár dny krásné saláty, byl plný přerostlých rostlin, které mi připomněly film „Den trifidů“. Plný rostlin, jejichž listy jsou tak hořké, že se už nehodí k jídlu. Saláty k ničemu. Když jsem později přerostlé saláty likvidoval, vzpomínal jsem na to, jak jsme přišli k záhonu plnému salátu.
Byl podzimní večer, byla tma. Byla tma, jak už to na podzim bývá. Příbuzní nás právě obdarovali pytlíkem plným sazenic salátu s tím, ať to zkusíme píchnout do záhonu, že třeba z nich ještě něco vzejde. Dva dny poté jsem sazenice zapíchal do studené země a nestačil jsem se divit. Bylo jich o dost více, než se vešlo na záhon. Naštěstí si ochotný pan soused hrst sazeniček vzal, a tak jsem jich nemusel moc vyhodit. Sazeničky jsem zakryl netkanou textilií a ponechal svému osudu.
A přišlo jaro. Odkryl jsem textilii a nestačil se divit. Skoro všechny sazenice se uchytily, a tak jsme za několik týdnů měli záhon plný malých hlaviček. Jak šel čas, tak jsme některé hlavičky snědli, některé rozdali a z hlaviček se mezitím stávaly správné hlávky. Ty se pak během několika dní změnily v trifidy.
Když jsem je likvidoval, litoval jsem, že jsme jich nestačili sníst, ale hlavně rozdat více. Když už mi myšlenky běžely hlavou, zavedly mne k přemýšlení o tom, zda jsou i jiné věci v životě podobné tomuto salátu. Každý máme nějaké schopnosti a dovednosti, kterými můžeme obohatit druhé lidi. A taky máme různé příležitosti to doopravdy udělat. Ale někdy se nám nechce své dary využít pro druhé, raději si hledíme svého a hrajeme si na vlastním písečku. Přitom nikdy nevíme, kdy ty příležitosti něco dobrého udělat skončí. Protože jako salát vyrostl a stal se nepoživatelným, tak se čas od času i v životě stává, že něco už nebudeme moci nadále dělat.
Děti odrostou a rodiče ví, že co jim nepředali doteď, jim už nepředají. Student skončí školu nebo dospělý změní zaměstnání a lidé, které mohl doteď nějak ovlivňovat, už jsou pryč. Tu a tam zemře někdo blízký a už nebude příležitost mu vyjádřit lásku, omluvit se, dořešit spor.
Saláty jsem už odepsal. Ale díky Bohu je spousta oblastí v mém životě, kde je stále prostor něco dobrého udělat, něco předat, prostě přinést úrodu. Kéž bych ty příležitosti uměl využít.
