Odpuštění, pokoj a úspěch v životě
Dneska ráno jsem si četl jeden asi docela známý oddíl z 18. kapitoly Matoušova evangelia: „Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: ‚Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?‘ Ježíš mu na to odpověděl: ‚Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát.‘ „. Přemýšlel jsem o tom, co se asi honilo Petrovi hlavou. Jistě znal citát „oko za oko, zub za zub“, ale také věděl, že Ježíšovo srdce je plné lásky, milosti a že on v takzvaném kázání na hoře prohlásil: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,“. Samozřejmě nevím, o čem přesně přemýšlel, ale z formulace „snad až sedmkrát?“ mi přijde, že odpuštění nepovažoval za něco běžného a že odpustit sedmkrát by se mohlo jevit jako chvályhodný výkon.
Ježíšova odpověď ho musela dost překvapit. Ježíš mluví o tom, že je třeba odpouštět znovu a znovu, že neexistuje limit. Hned po své odpovědi Ježíš vypráví příběh o dvou dlužnících. Jeden dlužil obrovské množství majetku králi a když přišel čas zúčtování, neměl svůj dluh jak vyrovnat. A tak prosil krále o slitování a k jeho velké radosti ho král vyslyšel a dluh mu prominul. Plný radosti vyšel ven, kde potkal člověka, který mu dlužil nějaké drobné (v porovnání s tím, co mu bylo právě odpuštěno). Vyzval ho, aby splatil svůj dluh, ale dotyčný neměl čím zaplatit. A tak prosil o slitování… marně, jeho věřitel ho poslal do vězení. Když to viděli lidé okolo, byli pobouřeni zjevnou nespravedlností a šli říci králi, že ten, kterému bylo prokázáno obrovské milosrdenství, nebyl schopen prokázat milosrdenství člověku ve stejné situaci… A výsledek? Král nechal do vězení posadit toho, kdo nedokázal projevit milost.
Každý člověk má nějaké dluhy, třeba nějaký úvěr, půjčku či hypotéku, nebo jsme někdy někomu něco slíbili a nesplnili, nedali jsme někomu tolik lásky kolik bychom měli atd. A i kdyby ne, tak něco (a ne málo, ba naopak) dlužíme Bohu, svému stvořiteli. Poslušnost, lásku, úctu a mnohem více. Bůh nabízí v Ježíši Kristu odpuštění každému, kdo o něho požádá. A od nás očekává, že budeme odpouštět a v Ježíši Kristu nám k tomu může dát i sílu. Kéž bychom uměli odpouštět a nepočítali pokolikáté už to bylo…
Když jsem četl dneska ten text, vzpomněl jsem si na argumentativní esej na téma „Odpuštění, pokoj a úspěch v životě“, který jsem nedávno psal, tak ho přikládám pro případné zájemce.
