O změněných plánech aneb o ulomené vodovodní růžici
Když se řekne nevydařený nebo změněný plán, určitě se Ti něco vybaví, milý čtenáři. Vlak, autobus nebo šalina ujíždějící před nosem. Deštivý den, když si člověk naplánoval nějaký výlet, případně práci na zahradě. Nečekaná nemoc nebo zranění… Nevím, jak reaguješ na změnu plánu Ty, ale já mám rád, když jdou věci pořádně, buď podle plánu nebo aspoň podle nějakých zaběhnutých kolejí… prostě jsem spíše konzervativní, byť, aspoň doufám, nejsem úplná konzerva 🙂 Ale musím říci, že někdy se i zhroucený plán může změnit v něco pozitivního. Třeba jako minulý týden…
Dějství prvé, doma. V pondělí za mnou přišla Hanka, tvářila se divně a nejprve jsem si myslel, že simuluje šmigrust – byla docela oblitá vodou. Pak mi oznámila, že se jí podařilo utrhnout růžici na kuchyňském dřezu a než stihla zastavit vodu, tak byla pěkně ocákaná. Až jsem skončil v práci, tak jsem se vyzbrojil klíči, kleštěmi a jal se zkoumat, kterak je vodovodní baterie přidělána ke kuchyňské lince a jak je vše vlastně zapojeno. Odpojit hadice šlo snadno, ale pro demontáž baterie jsem využil přítele na telefonu, respektive tchána poblíž 🙂 S demontovanou baterií jsme vyrazili do obchodu, abychom zjistili, co se s tím dá koupit. A při té příležitosti jsme se vybavili letákem, který nás lákal na registraci v síti prodejen s tím, že pokud budeme utrácet své korunky tam, že můžeme něco získat. Říkal jsem si, že když už něco budeme kupovat, tak že proč ne.
Dějství druhé, v obchodě. Žijeme v době blahobytu, nejen že jsme nemuseli žadonit o nějakou podpultovou baterii nebo růžici, v obchodě se na nás smály baterie různých tvarů, materiálů i cen. Dokonce se na nás usmíval i prodavač, který zhodnotil naší baterii a zlomenou růžici a prohlásil, že růžice se dá koupit samostatně, ale že si máme koupit raději baterii novou, že ten ulomený kus z toho nedostaneme, že je zarostlý vodním kamenem atd. Tak jsme si vybrali baterii a vydali se k pokladně. Tam jsme si prohlédli vybranou baterii v originál balení a prohlásili, že tedy využijeme inzerované zaregistrování se na pokladně před nákupem… No když mluvím o změněných plánech, možná již, bystrý čtenáři, tušíš, že zde číhá nějaká zrada… A tušíš správně, prodavač prohlásil, že to u nich zaregistrovat nejde, že musíme na jinou prodejnu a tam že nám to na počkání udělají… No, musím říci, že mne to krapet namíchlo, něco slibují a pak nic z toho, a tak jsme tam baterii nechali a že zítra jinde a pak tady.
Dějství třetí, doma, úterý. Hanka se vrátila z města a říká, že o kartičku požádala, ale že bude až další den, nikoli tedy na počkání… Mírně zuřím, jak jen flegmaticky orientovaný člověk může 🙂 Zase nesplněný slib. Beru do ruky kleště a vyndávám onen ulomený kus růžice, který dle prodavače nepůjde vytáhnout… Holt dobrý prodavač, uměl prodat, nicméně i jemu nesplněný slib trošku mění plány.
Dějství čtvrté, obchod, středa. S nově vyzvednutou kartičkou kupuji růžici, která nás stojí zhruba sedminu ceny nové baterie. Už nejsem naštvaný, ale jsem Bohu vděčný, že dopustil, aby naše plány padly a my díky tomu mohli nakonec ušetřit.
Přemýšlím, že Bůh tak často pracuje, že dopouští situace, které by si lidé dobrovolně nevybrali. Třeba Josef, byl milován svým otcem, měl se náramně a jednou ho prodali jeho vlastní bratři do otroctví. Byl v pokušení a obstál a šel za to do vězení. Pak pomohl spoluvězni, který mu slíbil pomoc a pro samou radost na něj zapomněl… Další podrobnosti psát nebudu, kdo máte zájem, tak otevřete Bibli na jejím začátku a v knize Genesis alias 1. knize Mojžíšově nalistujte kapitoly 37 až 50, stojí to za to. Josef zažil mnohem horší věci než nesplněný reklamní slib, ale nakonec dokáže říci svým bratrům: „Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro…“ (Genesis, 50,20).
Doufám, že až příště něco nebude podle mých představ, že nepropadnu hned skepsi, naštvání, ale uchovám si naději, že i to si Bůh může použít k dobrému… A že mu v tom nebudu bránit.
