Myšlenky z tátovy hlavy

V posledních týdnech máme aspoň na Valašsku opravdovou zimu. Byly dny kdy mrzlo až praštělo, jindy zase chumelilo až se musel vyhlásit kalamitní stav. A já se jednoho dne rozhodl, že postavím jednoduché krmítko. Motivy byly v podstatě tři – nakrmit ptáčky, zbavit se ovčího loje, který zabíral místo v mrazáku a dát Staníkovi možnost pozorovat zblízka ptáčky. Nějaký čas to zabralo, ale minulou neděli nastal den D, kdy jsem na balkón umístil dřevěnou konstrukci, která (za šera a při bujné představivosti) připomíná krmítko pro ptáky 🙂
Hned jsem jim tam dal kus loje, trochu semínek a čekal… a čekal… a nic. Nové krmítko ptáky nenalákalo. Holt když jsou v okolí už delší dobu jiná krmítka, není snadné prorazit. Ve světě obchodu a služeb to je podobné, ale možná o něco jednodušší. Někdo by řekl, že klíčovým termínem přinášejícím kýžené řešení problému je marketing. Vskutku, v běžném životě to tak funguje, pokud bych si otevřel nový krámek v okolí už existujících, dobrá reklama by jistě pomohla přilákat nové návštěvníky. Však to znáte sami, schránky nám plní letáky, které se hemží akcemi tu deset procent sleva, tu až padesát, samá česká kvalita nebo zaručeně čerstvé.
Jak jsem o tom přemýšlel, uvědomil jsem si jeden problém. Jak udělat marketing zacílený na ptáky, když neumím ptačí řeč? Mohl bych sice vykřikovat z okna: „krmítko, nové krmítko!“ a věřím, že bych v sídlišti vzbudil nemalou pozornost. Ale u lidí a ne u ptáků. Prostě jsem člověk a sebelepší vzdělání a sebevětší snaha mi nepomůže stát se ptačím odborníkem přes marketing. Kdybych byl ptákem, to by bylo jiné. To bych mohl zaletět za ostatními ptáky a vychválit jim nové krmítko, podělit se s nimi o nejmodernější výzkumy ohledně pozitivního vlivu ovčího loje na ptačí krásu, zdraví atd. A to by pak krmítko praskalo ve švech. Ale ptákem nejsem, a tak nezbývá než čekat až ptáci krmítko objeví sami a průběžně jim tam dávat nějaké laskominy.
Dobrou zprávou je, že nemusím čekat pasivně, že mohu přemýšlet o jiných věcech než o ptačím marketingu. A uvědomil jsem si, že trošku podobnou situaci musel řešit sám Bůh, když chtěl komunikovat s námi lidmi. Mnoho věcí o Bohu můžeme poznat pouhým pozorováním přírody a přemýšlením o životě. Třeba velikost vesmíru vypovídá něco o Boží velikosti, složitost fungování organizmů o Boží inteligenci a takový západ slunce o Božím smyslu pro krásu. Ale některé věci se nelze dovědět pouhým pozorováním. Ptáci, kteří jednou navštíví naše krmítko, nikdy nebudou vědět, že bych si moc přál, aby je mohl Staník pozorovat. To bych jim musel sdělit způsobem, kterému oni rozumí, to bych se musel stát ptákem. Když chtěl Bůh lidem sdělit, že je miluje, nezvolil nějaký nápis na obloze, velkolepé duhy ve tvaru srdce, ale stal se člověkem. Ježíš nám prakticky a srozumitelně ukázal to, jaká je Boží láska, která miluje lidi „dobré“ i „zlé“. Ježíš pobuřoval tím, že se nevyhýbal kontaktu s těmi, kteří byli na okraji společnosti nebo že pro lásku a milosrdenství porušoval dobové konvence. Bůh se stal člověkem, aby nám řekl, že nás miluje. Až uvidíš příště poletovat ptáčka, přemýšlej o Ježíši. Máš-li pochybnosti nebo o Ježíši moc nevíš, ptej se, přečti si Nový zákon nebo navštiv nějakou církev. Když Filipův přítel Natanael slyšel poprvé o Ježíši, pochyboval a Filip ho prostě vyzval: „Pojď a přesvědč se!“ Přemýšlej, zda je to i výzva pro Tebe.