Deset let (natvrdo!)
V pátek jsem přijel domů a v poštovní schránce jsem našel nečekanou pozvánku. Pozvánku k tomu, abych se dostavil do Ostravy. Abych se dostavil do Ostravy oslavit mé desetileté působení ve firmě.
Pobavilo mne to, neboť zítra to bude jeden rok, co jsem u této firmy začal pracovat. Přesněji, co si ona firma zakoupila firmu, kde jsem původně pracoval. Je to rok, co jsme byli prodáni, ale naše pracovní historie zůstala zachována, což vysvětluje, proč tedy pracuji v naší firmě již deset let 🙂
V pozvánce stálo, že nám chce firma vyjádřit poděkování za naši práci formou příspěvku na dovolenou. Potěšilo mne to a zároveň jsem si uvědomil, že je to nezasloužená milost, když po roce působení ve firmě mohu získat benefit zasloužilého zaměstnance. Nic jsem pro to neudělal, vedení firmy se tak rozhodlo.
Máme před Velikonocemi, kdy si připomínáme, že Bůh se také pro něco rozhodl. Rozhodl se nám odpustit naše hříchy. Rozhodl se, že trest za hřích nemusíme nést my, že ho ponese Ježíš Kristus. A právě o Velikonocích si připomínáme, že Ježíš to skutečně vykonal – zemřel na kříži kvůli nám. Zemřel i kvůli mně. Nic jsem pro to neudělal, Bůh se tak rozhodl. Dal mi milost.
Dobrý důvod k oslavě Velikonoc. Když jsem přemýšlel nad tou pozvánkou, vybavil se mi jeden biblický příběh. Hospodář ráno najal dělníky na svou vinici a domluvil se s nimi na denní mzdě. V poledne najal další dělníky a pak ještě další. Všem slíbil spravedlivou odměnu. Když došlo na výplatu, ti poslední dostali celou denní mzdu. Ti první, najati ráno, se těšili, že určitě dostanou více, když ti najatí k večeru dostali celou denní mzdu. Ale ouha. Hospodář jim dal tutéž denní mzdu, na které se domluvili. Dělníci remcali, že je to nespravedlivé, když za stejné peníze oni dřeli celý den a někteří jen krátký čas. Je to nespravedlivé, ale je to milost.
Podobně je to i s oslavou Velikonoc. Skvělé je, že slavit může každý, kdo přizná sobě i Bohu, že má problém s hříchem. A nejen že to přizná, ale též přijme odpuštění připravené Ježíšem na kříži a s Boží pomocí bude s hříchem a jeho následky bojovat. Nezáleží na tom, zda je takový člověk mladý, ve středním věku nebo už v důchodu. Nezáleží na tom, jak moc hrozné (z lidského pohledu) jsou ty jeho hříchy. Protože pokud přijme boží řešení, bude na tom stejně jako všichni, kteří se s Bohem smířili již dříve. A může se spolu s nimi radovat z toho, co Bůh udělal. Radovat se z boží milosti.
Všichni, kdo se smířili s Bohem, se mohou radovat, že Bůh je s nimi, že jim nepočítá hříchy a že jim zaslíbil věčnou dovolenou v nebi. Co ty? Pojedeš taky?
Tu dovolenou už co nejdřív !