Myšlenky z tátovy hlavy

Dneska jsem si uvědomil, jak moc informací jsme za svůj život vstřebali a jak to často ani nevnímáme… Povídal jsem si v nemocnici se Staníkem, aby si na nás zvykl a aby se uklidnil a začal sát mléko a rozhodl jsem se mu mimo jiné představit rodinu, do které se narodil. Když jsem došel k pradědečkovi, řekl jsem, že až bude větší, že se může chlubit kamarádům, že mu na ruce udrží magnet… A pak jsem se zarazil. To zaujme nás, ale co on?
1) Ještě neví, co je to gravitace a že pokud umístíme magnet na spodní stranu ruky a on nespadne, že to není normální. Tak jsem mu musel vysvětlit co je to gravitace a jak to funguje…
2) Taky neví, co je to magnet, a tak jsem mu musel vysvětlit existenci magnetismu a to, že se magnety buď odpuzují nebo přitahují.
3) Když už jsme byli u těch sil, zmínil jsem i elektřinu a taky vztahy mezi lidmi – nevidíš to a přece to funguje.
4) Řekl jsem cosi humorného a musel jsem mu vysvětlovat, co je to vlastně humor.

No a mezi tím vším nezapomenout znovu a znovu zdůrazňovat, že reklama sice praví, že „zdraví a sílu najdeš v sýru“, ale že u něj platí: „zdraví a sílu najdeš v mateřském mléce“. Malý se děsí (už jen slova, natož v reálu) prsu a mléka, tak jsem se ho snažil obalamutit tím, že jsem mluvil o „živinách z ňadra“… Nepomohlo to, tak jsem mu alespoň vysvětlil existenci synonym.

Po tři čtvrtě hodině mého povídání dvakrát olízl bradavku (ehm správně tedy výčnělek na ňadru) a usnul, takže jsme zase nenakojili… Ale aspoň se obzory dvacet hodin starého miminka pořádně rozšířily, a to taky není k zahození, ne?