Sucho
Léto a prázdniny se blíží ke svému konci. Tropická vedra jsou již minulostí a venku je příjemně. Chci se však podívat zpět právě na období veder, které letos bylo na můj vkus docela dlouhé.
Na jedné straně je léto super. Není problém vyrazit s dětmi k vodě. Když jedu do Brna, nemusím řešit, zda si do ranního vlaku mám přibalit teplé kalhoty nebo mi stačí jedno oblečení, které se dá nosit ve čtyři ráno i ve čtyři odpoledne. Mohu si venku koupit zmrzlinu. Je déle světlo. Dozrávají třešně, rybíz a borůvky. Prostě, léto je paráda.
Na druhé straně je léto hrozné. Občas je tak vedro, že se člověku nechce ani vytáhnout paty z bytu, byť i tam je někdy horko. Odpolední vlak připomíná saunu, navíc autobusy při výluce nebývají povětšinou klimatizované. A hlavně, na zahrádce je potřeba zalévat, zalévat a zalévat. Teda pokud na to člověk nedlabe a nechce, aby vše dopadlo stejně jako čínské zelí.
Čínské zelí? Letos jsem se rozhodl vypěstovat si doma sazenice čínského zelí a zasadit je na zahradě. Ale moc dobře jsem si to nenačasoval. Podle návodu jsem v červenci zasil semínka do květináče a začátkem srpna donesl sazeničky na zahrádku. Ale ouha, tou dobou panovala ta vedra. Zelí jsem zasadil, řádně zalil, ale co se nestalo. Jeden den jsem nestihl zaběhnout zahrádku zalít a když jsem přišel další den, ze zelí nezbylo téměř nic. No abych byl přesnější – vůbec nic.
Sucho. Sucho bylo příčinou, že všechny sazenice čínského zelí uschly a ztratily se. Sucho způsobovalo, že jsem musel každý den chodit zalévat zahrádku. Sucho způsobovalo, že jsme díky tomu mohli skoro každý den se Staníkem vyrazit na chvíli na zahrádku. Sucho přineslo zdar (v budování kondičky i vztahu se Staníkem) i zmar (co se čínského zelí týče).
Sucho. Sucho ovlivňuje mnohem více věcí než stav zahrádky, množství vody ve studni či výskyt řas a sinic v řekách a rybnících. Sucho může postihnout i další oblasti. Třeba vztahy – s manželkou, s dětmi, s rodinou, s kolegy v práci, s kamarády nebo s Bohem. Pokud nezaléváme vztah dostatkem času, pozornosti a soustředění, může se stát, že začne chřadnou a někdy úplně uschne. Podobně je to s fyzickou kondicí, pokud nezaléváme tělo dostatkem pohybu, kondice schne a může se úplně vytratit. Nebo třeba naše znalosti a dovednosti, pokud je nevyužíváme, nerozvíjíme, tak nakonec zůstaneme na místě, zakrníme a zkostnatíme.
Sucho. Snad jsem se s něj poučil nejen co se týče čínského zelí, ale i dalších oblastí života. A co Ty? Schne Ti něco? Potřebuješ něco zalít? Potřebuješ v některé oblasti života čerstvou vláhu?
Čínské zelí jsem zasel znovu, pravidelně zalévám a zatím roste, a tak mám naději, že nakonec záhon vydá nějakou úrodu. Dobrou zprávou je, že i my můžeme začít znovu. A nemusíme na to být sami. Sám Ježíš nás zve ať načerpáme čerstvou vodu u něho samotného: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“ (Bible, Janovo evangelium)
