Stožár
Dneska jsme se Staníkem vyrazili na malou procházku do Ameriky a kromě přírody jsme obdivovali mohutný „dvěstěžár dělený dvěma“. Při tom jsem si uvědomil, že Staník stožár velmi vysokého napětí ještě nezná, a tak jsem mu vysvětloval, že ty dráty nad údolím rozvádí elektřinu. Elektřinu zná nejen z mého povídání během prvního dne života, ale taky z vlastní zkušenosti. Staník dobře ví, že všelijaké zástrčky patří do zásuvky a že když použije vypínač, tak se světlo buď rožne nebo zase zhasne. Zajímavé je, že Staník elektřinu ještě nikdy neviděl a přesto ví, že existuje, že se v životě reálně projevuje a že bez ní spousta věcí nejde.
Což mne přivedlo k zamyšlení, že s Bohem je to často podobné. Očima ho nevidíme, mnozí o něm pochybují, ale přesto můžeme zakoušet jeho působení v životě. Neboť to, že něco není vidět, ještě neznamená, že to neexistuje. Tak jsme si pak chvilku povídali o tom, kdo stvořil tu krásnou přírodu kolem a kdo stvořil i nás samotné. O Bohu, který do nás vtiskl mimojiné tvořivost, která člověka dovedla až k schopnosti postavit stožáry a natáhnout dráty nad údolím. Elektřinu už Staník poznal, kéž jednou pozná i svého Stvořitele.
