Mlha
„Tahle zatáčka má být pravotočivá.“ Tato myšlenka mi letěla hlavou, zatímco jsem volant rychle stáčel doleva. Mohla za to mlha.
Na začátku prosince jsme se vraceli autem z Brna domů a před Kroměříží jsme vjeli do mlhy. Mlha to byla pořádná, slovy klasické pohádky „tak hustá, že by se dala krájet“. Světlomety se snažily, co to šlo, ale stejně to nebylo moc platné. Povolená rychlost 130 km/h se v tu chvíli stala sci-fi. Co si budeme povídat, i v obci se jezdí rychleji, než kolik se dalo jet za téhle mlhy.
Doufal jsem, že z mlhy brzy vyjedeme, ale mlha byla jiného názoru – rozpínala se jako starý Čingischán. Konečně jsme dojeli na tu křižovatku, kdy se z dálnice odbočuje směrem na Zlín. Odbočil jsem a v té chvíli došlo k situaci, kterou jsem popsal v úvodu. Silnice vedla jinudy než měla. Po pár desítkách metrů jsem věděl naprosto jistě, že jsme někde, kde nemáme být. A že vůbec netuším kde. Kolem dokola byla neproniknutelná mlha, za kterou jsem však nějakým způsobem tušil pole.
Naštěstí se šlo vrátit zpět, byť to nebylo úplně bez překážek 🙂 Jak vás možná napadlo, ta správná křižovatka byla až ta další. Tam silnice skutečně zatáčela pozvolna doprava a vedla nás správným směrem. Kvůli mlze jsem změnil své plány a raději jsem projel Holešovem, místo abych ho objel. Důvodem bylo, že ve městě je lépe vidět na cestu. Jsou tam lampy a silnice je navíc ohraničena chodníky. Kousek před Hrobicemi jsme konečně vyjeli z mlhy. Byl to nádherný pohled. Bylo zcela zřejmé, kde je silnice a kde už ne. Na obloze zářily hvězdy, v okolní krajině zase světla domů. Paráda! Naneštěstí tato idylka netrvala moc dlouho a až domů jsme se zase trmáceli v mlze, byť ještě párkrát jsme na chvíli mlhu opustili.
Dnes jsme na začátku nového roku 2018. Roku, ve kterém každý z nás jede po své vlastní cestě. Možná se nám zdá být jasná a ženeme se vpřed. Nebo naopak vůbec netušíme, kudy vede a spíše se pomalu šineme vpřed s nadějí, že jdeme správně. Přeji nám všem, abychom dojeli úspěšně do cíle. Abychom na všech křižovatkách zahnuli dobrým směrem a pokud se netrefíme, ať to brzy zjistíme a zase najdeme ten správný směr. Je skvělé, že na životní cestě nemusíme být sami. Pomocí nám jsou lidé, ale pokud to dovolíme, tak i Bůh, který je tím nejlepším navigátorem, protože má opravdový nadhled.
Tak šťastnou cestu rokem 2018
