Smrk nebo borovice?
Včera jsme byli s Hankou na procházce a na jednom místě jsem uviděl osamocenou borovici. Vyfotil jsem ji, tak se na ni můžete podívat také. Ta borovice mne zaujala dvěmi věcmi: byla celkem rovná a byla sama. Když se řekne borovice, tak se mi většinou vybaví zkroucený menší strom někde na skále. Jak je vidět, není to pravidlo. Ale ta osamělost borovice mne přivedla k myšlence, kdy jsem naposled viděl takový osamělý smrk. A musím říci, že už dost dlouho ne. Smrk mám totiž spojený spíše s vývraty, polomy atd. Vzpomínám si, jak jsme jednou po vichřici prolézali hromadami popadaných smrků a připadali si jako Tarzan v džungli:-)
Takže máme zde smrk, ten je většinou krásně rovný, zatímco borovice bývá často dost křivá nebo ohnutá. Ale smrk velmi často leží na zemi, zatímco borovice stojí. Přijde-li velký vítr, smrk spíše padne a borovice se spíše zlomí. Důvod je jednoduchý, učili jsme se to už na základní škole, rozdíl je v kořenech. Smrk je má plytké, zatímco borovice hluboké. Tohle mi proběhlo hlavou a pak se mé myšlenky od botaniky přesunuly k životu. Jaký jsem já? Když přijde v životě vítr těžkostí, mám tendenci to ustát nebo se vyvrátit? Stromy zapouštějí své kořeny a hledají tak vodu a živiny, ze kterých mohou čerpat. I my potřebujeme být napojeni na zdroj živin pro náš život, na svého Stvořitele, Boha. Vybavily se mi verše z Bible: „Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.“. Máme zapustit kořeny v Ježíši Kristu a pevně se držet víry. Uvědomuji si, že život je plný nových věcí a že vskutku potřebuji pevně zakořenit v Bohu, abych mohl obstát. A také si uvědomuji, že často jsem více podoben smrku než borovici. A tak se modlím, aby to bylo naopak.
A co Ty?
