Víra a kedlubny
Nedávno jsem na zahrádce sázel kedlubny. Některé sazenice jsme koupili od zahradníka, jiné jsem se pokoušel předpěstovat doma za oknem a poslední jsem vytahoval z řádku, kam jsem předtím zasel kedlubnová semínka. Každá sazenice byla jiná, ale všechny sazenice z jednotlivých skupin byly podobné. Podobné co se týče velikosti listů a hlavně co se týče kořenů. Ty od zahradníka byly největší, s mohutnými kořeny, naopak ty zpoza okna byly prťavé a kořeny aby člověk hledal pomalu lupou. Nedělám si moc naděje, že se všechny ujmou, ale zkusit se to musí 🙂
Jak jsem tak sázel kedluben za kedlubnem, musel jsem přemýšlet o významu kořenů. Pro přesazení té rostliny je důležité, aby měla vyvinuté kořeny a aby ji člověk přesadil i s trochou hlíny okolo a kořeny se tak nezničily. Neboť jimi získává rostlina živiny, vodu – prostě ji umožňují růst. Rozmýšlejíc o kořenech se mi vybavily biblické verše z listu Koloským, což rozšířilo mé rozjímání na oblast víry a vůbec na oblast lidského žití: „Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.“ V těchto verších jsou křesťané vyzýváni, aby zapustili kořeny do Krista, aby byl jejich život pevně ukotven na Kristu. V životě nás potkává různé přesazování a chceme-li, aby naše víra rostla, je potřeba mít pevné kořeny.
Možná si říkáš, o jakém přesazování to mluvím. Myslím, že změny životních okolností jsou takovým přesazením a že se týkají všech věkových skupin. Když mladý člověk uvěří v Boha a je součástí dorostu či mládeže v církvi, společenství s dalšími ho povzbuzuje a dodává mu pocit bezpečí. Je na něco zvyklý a to mu dodává sílu, ale také to skrývá jisté nebezpečí. Nebezpečí, že takový člověk investuje do aktivit místo aby budoval svůj vztah s Bohem, aby zapouštěl kořeny. A pak přijdou třeba prázdniny, setkávání zřídnou nebo jsou dočasně přerušena a člověk musí najednou žít sám bez takové podpory druhých, jakou zakoušel předtím. Pokud k tomu například cestuje, tak se setkává s úplně jiným prostředím, objevují se různá pokušení atd. Nemá-li takový člověk pevné základy, je možné, že jeho víra začne skomírat.
Čím je člověk starší, tím se objevují větší a větší životní změny. Už to není jen dvouměsíční přerušení pravidelných aktivit, objevuje se stěhování do jiného města na studia nebo za prací, pak třeba svatba a změna prostředí, změna společenství atd. Pak přijdou děti, ubude času a někdy se může zdát, že prostě není čas na budování vztahu s Bohem. Pokud chceme ve všech těchto situacích obstát, je potřeba, abychom měli vybudován pevný základ, měli dobrý kořenový bal – pevný vztah s Bohem.
Myslím, že podobný princip platí nejen o vztahu s Bohem, ale také o dalších věcech, zejména o postojích a charakteru. Pokud si vypěstujeme dobré postoje ohledně úcty k lidem, čestnosti, morálních hodnot, pomůže nám to obstát ve chvílích, kdy se nám naskytne možnost něco získat na úkor morálky a svědomí. Tak jako se svaly posilují cvičením, tak se i náš charakter a naše vztahy budují tím, když do nich investujeme.
Kedlubny jsem zasadil, myšlenky však zůstávají. A připomínají mi, že se potřebuji stále učit den za dnem investovat do těch správných věcí, abych obrazně sázel a zaléval ty správné životní kedlubny. A co Tvoje kedlubny?
